Ve čtvrtek jsme zapálili první svíčku na naší chanukii a začal nám osmidenní svátek Chanuka. Nechybělo moc, vlastně jenom dva dny, a museli bychom ji zapalovat bez Giyory. V pondělí pozdě večer Giyorovi přinesli ještě v nemocnici první dávku nějakých brutálních antibiotik s tím, že mu diagnostikovali Q horečku a zahajují boj proti bakterii, co ji způsobila. V úterý nám ho pustili domů na podmínku – měl v nemocnici rezervované lůžko a na ruce plastový náramek identifikující pacienta s tím, že kdyby náhodou zas vylítla horečka, musí hned zpátky. Nestalo se a od středy je tedy oficiálně propuštěn.
Děti by měly mít týden prázdnin, ale letos je družina skoro zadarmo, asi kvůli koroně, takže Nevo i Daniel mají možnost se denně od osmi do jedné potkávat se stejnými kamarády jako v běžném provozu. Daniel má i odvoz ve standarních 7:20 školním autobusem, ale budit ho nebudu a holt si uděláme s Eitanem výlet, kdyby se to ráno nezvládalo. Giyora je ještě na antibiotikách, ale uschopněn, a tak si s dětmi ze školy střihne jednu nebo dvě kratičké procházky v rámci mimoškolních (něco jako skautských možná) aktivit.
Jakoby nestačilo, že se peru s tím, jak jsem na všechno sama, ještě jsem se musela rvát s protivným nachlazením. Začalo to bolestí v krku přesně na šabat, ale tak aspoň se z toho nevyklubalo nic horšího než rýma, kašel a s tím spojená únava. Nejvíc to odnesl dům, na jehož očistu se (zas) téměř nedostalo.
Od druhé poloviny týdne se tedy pomalu vracíme do starých kolejí, tak už snad zas budu psát i o tom, co se v prosinci v Izraeli děje mimo nemocnice. Listí na stromech i u nás zežloutlo a postupně opadavá. V lesích to ale vypadá spíš na jaro a na světlo světa se derou bíložluté narcisky a krokusy. Sklizeň pekanů skončila a na kila teď na zahradě sklízíme citrony. Pomeranče v supermarketech klesají na cenu, kdy je člověku líto nekoupit pár kilo na fresh. Zatímco židé slaví Chanuku, křesťanská část Izraele se chystá na Vánoce. Druzové ve vedlejší vesnici Yarka sice neslaví ani Vánoce ani Chanuku, ale jednak jsou k jiným náboženstvím tolerantní a jednak dobře ví, kdo jsou jejich zákazníci. Čili se jejich supermarket pyšní jak obrovským vánočním stromem, tak i devítiramenným chanukovým svícnem. Na pultech najdete vánoční ozdoby, čokoládové santy a svítící srnečky stejně jako olej do svícnů a koblihy. Ostatně Vánoce tu neslaví jen křesťané, ale i řada židů, co přišla z Evropy a tak nějak si tam na to zvykli. Třeba naši sousedé ;).
Tuhle rozmanitost mám na Izraeli strašně ráda!
Chanuk a Vánoce v supermarketu v Yarka 
na zahradě pozdim, v lese jaro 
krokusy (asi) na bramboříkové cestě v Tal El 
zatím bez bramboříků, ale krásně už tam je 
První svíčka Chanuky a náš chanukový zázrak – Giyora doma 🙂