Ji\u017e podruh\u00e9 v \u0159ad\u011b n\u00e1m vy\u0161la p\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159e ve dvou. Nevo po n\u00e1ro\u010dn\u00e9m dni odpadl dokonce u\u017e ve \u010dtvrt na \u0161est (jen tak tak to nebylo ze \u017eidle p\u0159i ve\u010de\u0159i) a Daniela jsem uspala kr\u00e1tce p\u0159ed osmou, tedy skoro o p\u016fl hodiny d\u0159\u00edv, ne\u017e se Giyora vr\u00e1til ze synagogy. M\u00edsto pacifikov\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed jsem se tak mohla spolu s Giyorou soust\u0159edit na texty \u010dten\u00e9 p\u0159i kidu\u0161i a po ve\u010de\u0159i jsme mohli neru\u0161en\u011b je\u0161t\u011b debatovat. T\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm ne\u017e jsem \u0161la do hajan, jsme je\u0161t\u011b pro\u0161li sidur (modlitebn\u00ed kn\u00ed\u017eku), proto\u017ee na sobotn\u00ed r\u00e1no jsem modlen\u00ed v synagoze m\u011bla m\u00edsto Giyory poprv\u00e9 napl\u00e1novan\u00e9 j\u00e1. I kdy\u017e mi Giyora vysv\u011btlil, kdy se co \u0159\u00edk\u00e1 a dala jsem si na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 m\u00edsta z\u00e1lo\u017eky, bylo jasn\u00fd, \u017ee budu v\u011bt\u0161inu \u010dasu spla\u0161en\u011b listovat a hledat, kde jsme. Na to by dv\u011b hodiny byly p\u0159\u00edli\u0161, \u010dili jsem se chystala jen na druhou \u010d\u00e1st \u2013 od dev\u00edti do des\u00edti.<\/p>\n
V sobotu Nevo vst\u00e1val v \u0161est. Nic moc, ale stejn\u011b z\u00e1zrak vzhledem k tomu, kdy to ve\u010der p\u0159ed t\u00edm zabalil. S prckem vst\u00e1val Giyora, jak je sobotn\u00ed r\u00e1na obvykl\u00e9. Daniel se k nim p\u0159ipojil v sedm a j\u00e1 se p\u0159evalovala je\u0161t\u011b \u010dtvrthodinku. Po sn\u00eddani jsem p\u0159ipravila kluk\u016fm oble\u010den\u00ed a ta\u0161ku na cestu a ve t\u0159i\u010dtvrt\u011b na dev\u011bt vyrazila vybaven\u00e1 sidurem, knihou obsahuj\u00edc\u00ed kapitoly z T\u00f3ry, kter\u00e9 se m\u011bly \u010d\u00edst, a \u0161\u00e1tkem, co jsem si pl\u00e1novala p\u0159i vstupu do synagogy p\u0159ehodit p\u0159es hlavu.<\/p>\n
\u0160abat p\u0159inesl v\u00fdznamn\u00e9 ochlazen\u00ed oproti pr\u016fm\u011bru t\u00fddne, ale proto\u017ee teplom\u011br v aut\u011b p\u0159i st\u0159ede\u010dn\u00edm v\u00fdletu nam\u011b\u0159il solidn\u00edch 42 ve st\u00ednu, bylo to v\u00edtan\u00e9. Nepamatuji, kdy jsem si naposledy takhle sama vy\u0161la na proch\u00e1zku v Tal El. Po nebi se honily mraky a slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 mezi nimi sem tam vykouklo, p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159\u00e1lo. V\u00e1l sv\u011b\u017e\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk a m\u011b u\u017e z d\u00e1lky uhodila do nosu omamn\u00e1 v\u016fn\u011b ger\u00e1nia lemuj\u00edc\u00edho chodn\u00edk. Tak\u00e9 jsem si prvn\u011b v\u0161imla, \u017ee levandule z druh\u00e9 strany mi n\u011bkde dosahuje a\u017e do v\u00fd\u0161ky ramen. Pt\u00e1ci zp\u00edvali n\u011bjak hlasit\u011bji, kv\u011btena po cest\u011b byla rozmanit\u011bj\u0161\u00ed a barevn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si z t\u00e9 sam\u00e9 trasy vybavuji, kdy\u017e j\u00ed chod\u00edm s klukama. Asi proto, \u017ee se obvykle soust\u0159ed\u00edm p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na to, aby nesko\u010dili pod auto nebo do trn\u00ed, neut\u00edkali mi moc daleko, nesundavali si k\u0161iltovky a nebrali do rukou ka\u017ed\u00fdho \u017eivo\u010dicha.<\/p>\n
Modlen\u00ed prob\u011bhlo, no, dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed… Za \u00fasp\u011bch pova\u017euju, \u017ee jsem zhruba m\u011bla pon\u011bt\u00ed, co se d\u011bje, nicm\u00e9n\u011b ta spr\u00e1vn\u00e1 m\u00edsta v kn\u00ed\u017ece jsem nena\u0161la. V \u017eensk\u00e9 \u010d\u00e1sti jsem byla sama, tak\u017ee mi nem\u011bl kdo helpnout. A\u017e asi po p\u016fl hodin\u011b dorazila dal\u0161\u00ed pan\u00ed, kterou trochu zn\u00e1m z lekc\u00ed pro \u017eeny, co pod\u00e1v\u00e1 rab\u00edn v Tal El. \u010cili n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 10 minut jsem se zvl\u00e1dla dr\u017eet textu \u2013 \u010detlo se z T\u00f3ry. Pak u\u017e jsem z venku sly\u0161ela zn\u00e1m\u00e9 hl\u00e1sky a do synagogy za mnou vb\u011bhli kluci. Daniel byl narvan\u00fd v ko\u0161ili Neva a na Nevovi plandalo Danielovo triko. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee je trochu matouc\u00ed, \u017ee i ta ko\u0161ile byla p\u0159ed rokem Danielova, ale tak… Ehm.<\/p>\n
Giyora navl\u00edk talit a p\u0159idal se k modl\u00edc\u00edm se chl\u00e1pk\u016fm. J\u00e1 kluk\u016fm vym\u011bnila svr\u0161ky a sna\u017eila se je zabavit pokud mo\u017eno venku. Hledali jsme \u0161neky a hezk\u00fd kameny. Na\u0161t\u011bst\u00ed za p\u00e1r minut bylo po modlen\u00ed a chystalo se j\u00eddlo. D\u011bti m\u00edsto obvykl\u00e9ho ruinov\u00e1n\u00ed synagogy a zb\u011bsil\u00e9ho b\u011bh\u00e1n\u00ed spo\u0159\u00e1dan\u011b ba\u0161tily krekry s humusem. Nev\u00edm, jestli pomohlo, \u017ee jsem jim venku d\u016frazn\u011b sd\u011blila, co je akceptovateln\u00fd chov\u00e1n\u00ed, nebo to, \u017ee je po cest\u011b Giyora tak unavil. P\u0159i n\u00e1vratu dom\u016f si je\u0161t\u011b vy\u017e\u00e1dali zast\u00e1vku na klouza\u010dce a houpa\u010dce na h\u0159i\u0161ti a n\u00e1sledn\u011b na zahrad\u011b. A i odtamtud pak byl probl\u00e9m je dotla\u010dit dom\u016f. Daniel si nakonec u\u0161t\u011bd\u0159il slu\u0161n\u00fd zran\u011bn\u00ed vstupn\u00edmi dve\u0159mi na palci u nohy a sc\u00e9na, kter\u00e1 n\u00e1sledovala, ho vy\u010derpala natolik, \u017ee jak se zklidnil, usnul. Nevo zabral vz\u00e1p\u011bt\u00ed po n\u011bm b\u011bhem p\u0159ebalov\u00e1n\u00ed. My se vklidu znovu nasn\u00eddali a prvn\u011b zkusili p\u0159elouskat modlitbu, co se \u0159\u00edk\u00e1 po j\u00eddle. Nen\u00ed to zrovna nejkrat\u0161\u00ed a Giyora vytuhl po dvou t\u0159etin\u00e1ch v p\u016flce v\u011bty. M\u011b dod\u011blaly chvilku na to dv\u011b str\u00e1nky z u\u010debnice, tak jsme tu chrupkali cel\u00e1 rodinka.<\/p>\n
Dvouhodinov\u00fd \u0161lof\u00ed\u010dek n\u00e1m dodal pot\u0159ebnou energii na zbytek odpoledne i ve\u010dera. V\u0161ichni jsme byli v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b, u\u017eili si kr\u00e1sn\u00e9ho dne a kluci z\u016fstali na zahrad\u011b je\u0161t\u011b dlouho po t\u00e9, co Giyora ode\u0161el ve\u010der do synagogy. Bylo jasn\u00e9, \u017ee usp\u00e1vat je p\u0159ed p\u016fl dev\u00e1tou v\u016fbec nem\u00e1 smysl, \u010dili jsme koupali pozd\u011bji a p\u0159esn\u011b tak, aby z vany u\u017e po skon\u010den\u00ed \u0161abatu, tedy ve t\u0159i\u010dtvrt\u011b na osm, mohli mrknout na kousek poh\u00e1dky. Pak je\u0161t\u011b chvilku pohr\u00e1t a v dev\u011bt byl Giyora po spr\u0161e, sbalen\u00fd na t\u0159\u00eddenn\u00ed \u0161koln\u00ed v\u00fdlet a p\u0159ipraven\u00fd \u010d\u00edst d\u011btem poh\u00e1dky na dobrou noc. \u0160ily sebou nakonec skoro do des\u00edti, ale kdo by si s t\u00edm po tak odpo\u010dinkov\u00e9m dni d\u011blal hlavu, \u017ee :-).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Ji\u017e podruh\u00e9 v \u0159ad\u011b n\u00e1m vy\u0161la p\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159e ve dvou. Nevo po n\u00e1ro\u010dn\u00e9m dni odpadl dokonce u\u017e ve \u010dtvrt na \u0161est (jen tak tak to nebylo ze \u017eidle p\u0159i ve\u010de\u0159i) a Daniela jsem uspala kr\u00e1tce p\u0159ed osmou, tedy skoro o p\u016fl hodiny d\u0159\u00edv, ne\u017e se Giyora vr\u00e1til ze synagogy. M\u00edsto pacifikov\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed jsem se tak mohla … <\/p>\n