{"id":1995,"date":"2019-10-12T19:32:29","date_gmt":"2019-10-12T19:32:29","guid":{"rendered":"http:\/\/www.monikavizraeli.com\/?p=1995"},"modified":"2019-10-12T19:42:27","modified_gmt":"2019-10-12T19:42:27","slug":"jom-kipur-den-smireni-u-nas","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/2019\/10\/12\/jom-kipur-den-smireni-u-nas\/","title":{"rendered":"Jom kipur (den sm\u00ed\u0159en\u00ed) v Tal El"},"content":{"rendered":"\n

Marn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, co a kdy jsme se vlastn\u011b loni u\u010dili na kurzu gijuru o Dni sm\u00ed\u0159en\u00ed (Jom kipur). To jedin\u00e9, co jsem si z minul\u00e9ho roku pamatovala, bylo, \u017ee jsem str\u00e1vila v\u011bt\u0161inu dne s klukama sama, proto\u017ee Giyora byl v synagoze, \u017ee mi bylo horko a hodn\u011b t\u011b\u017eko, a\u010d jsem se nepostila. P\u0159ece jen dvaa\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fd t\u00fdden t\u011bhotenstv\u00ed byl zn\u00e1t. Nen\u00ed to \u00faleva od p\u016fstu, ale r\u00e1da jsem vyu\u017eila, \u017ee je\u0161t\u011b nejsem \u017eidovka a tud\u00ed\u017e se to na m\u011b nevztahuje, hehe. <\/p>\n\n\n\n

Yom Kipur je jednozna\u010dn\u011b v Izraeli\nvn\u00edm\u00e1n jako nejsvat\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech sv\u00e1tk\u016f. Po poledni cel\u00e1\nIzrael za\u010dne utichat a s ve\u010derem \u00fapln\u011b usne. Nejezd\u00ed hromadn\u00e1\ndoprava, uzav\u0159e se vzdu\u0161n\u00fd prostor, nevys\u00edl\u00e1 televize ani r\u00e1dio.\nNa silnic\u00edch nejsou auta, krom\u011b policie a sanitek a hrsti\u010dky\ndal\u0161\u00edch, kter\u00fdm je sv\u00e1tek fuk. Od Yom Kipursk\u00e9 v\u00e1lky z\u016fst\u00e1vaj\u00ed\nv pohotovosti n\u011bkter\u00e9 arm\u00e1dn\u00ed slo\u017eky. Velk\u00e1 v\u011bt\u0161ina i\nsekul\u00e1rn\u00edch \u017eid\u016f dodr\u017euje 25 hodinov\u00fd p\u016fst (bez j\u00eddla a\npit\u00ed), obl\u00e9knou se do b\u00edl\u00e9ho, naraz\u00ed jarmulku a stav\u00ed se aspo\u0148\nna kr\u00e1tko v synagoze. \n<\/p>\n\n\n\n

Za\u010dala jsem se tu rozepisovat podrobn\u011b\no v\u0161em, co se ten den d\u011blo, vysv\u011btlovat, omlouvat, vymlouvat,\nale… Jde to shnrnout velmi snadno, \u017ee. J\u00e1 ten p\u016fst, kter\u00fd jsem\nm\u011bla letos prvn\u011b na Yom Kipur povinnost dodr\u017eet, prost\u011b nedala.\nV\u011bd\u011bla jsem, \u017ee koj\u00edc\u00ed \u017eeny nejsou od p\u016fstu osvobozeny, \u017ee\nmaj\u00ed jen \u00falevy na pit\u00ed. Ale netu\u0161ila jsem, jak\u00e9 p\u0159esn\u011b a tak\u00e9,\n\u017ee p\u016fst \u017een je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159\u00edtomnost chlap\u016f v\nsynagoze. To jsme s Shuvou, mou milou kamar\u00e1dkou a drahou u\u010ditelkou,\nnestihly probrat, proto\u017ee se chud\u011bra u\u017e t\u0159i t\u00fddny pl\u00e1c\u00e1 v\nr\u016fzn\u00fdch vir\u00f3z\u00e1ch (a ano, ona to dala, a\u010d to pr\u00fd prole\u017eela na\ngau\u010di a o d\u011bti se starala dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed sest\u0159enka). Kdybych\nv\u011bd\u011bla, \u017ee to nen\u00ed jen o loku vody sem tam, ale \u017ee vlastn\u011b m\u016f\u017eu\np\u00edt ka\u017ed\u00fdch p\u00e1r minut v podstat\u011b cokoliv, z\u0159ejm\u011b bych se\nnedostala k f\u00e1zi bolen\u00ed hlavy, kter\u00e1 m\u011b nakonec polo\u017eila. A\nz\u0159ejm\u011b bych to pak po vypit\u00e9 k\u00e1v\u011b nevzd\u00e1vala v domn\u011bn\u00ed, \u017ee\nu\u017e je to ztracen\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e odhl\u00e9dneme od m\u00e9ho nevyda\u0159en\u00e9ho\np\u016fstu, vlastn\u011b to prob\u011bhlo nad o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dob\u0159e. \n<\/p>\n\n\n\n

Ve t\u0159i \u010dtvrt\u011b na \u0161est po bohat\u00e9 ve\u010de\u0159i se Giyora vydal do synagogy, ani\u017e bychom tu\u0161ili, kdy se vr\u00e1t\u00ed. Venku bylo \u017eivo, d\u011bti pob\u00edhaly po pr\u00e1zdn\u00fdch silnic\u00edch, proh\u00e1n\u011bly se na kolech a kolob\u011b\u017ek\u00e1ch. Ale ti dva na\u0161i star\u0161\u00ed m\u011bli zrovna tak p\u0159\u00ed\u0161ernej den, \u017ee jsem ani v nejmen\u0161\u00edm nem\u011bla chu\u0165 s nimi vyl\u00e9zat. A stejn\u011b cht\u011bli j\u00edst, i kdy\u017e sednout si s n\u00e1mi k ve\u010de\u0159i p\u0159ed t\u00edm striktn\u011b odm\u00edtli. Mimino, kter\u00e9 jedin\u00e9 velmi zp\u016fsobn\u011b ba\u0161tilo v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti, jsem si vykoupala je\u0161t\u011b p\u0159ed odchodem mu\u017ee, dva v\u011bt\u0161\u00ed se prost\u0159\u00eddali ve spr\u0161e po j\u00eddle. Pokra\u010dovali ve sv\u00e9m nespolupracuj\u00edc\u00edm chov\u00e1n\u00ed a j\u00e1 se rozhodla nepl\u00fdtvat energi\u00ed a nechat je, a\u0165 si tu l\u00edtaj, dokud se n\u011bkdo nepra\u0161t\u00ed, proto\u017ee unaven\u00ed u\u017e prost\u011b jsou. Za p\u00e1r minut to Nevo p\u0159i skoku vzal hlavou do zdi a p\u0159i\u0161el si s brekem pro \u00fat\u011bchu. No a hned se spolupracovalo l\u00edp. <\/p>\n\n\n\n

Ve \u010dtvrt na dev\u011bt kluci spali a j\u00e1\ntu pokl\u00edzela to nejnutn\u011bj\u0161\u00ed, abych pak r\u00e1no mohla zam\u00e9st. Ve\nchv\u00edli, kdy jsem usedla k modlitebn\u00ed kn\u00ed\u017ece, \u017ee se pod\u00edv\u00e1m, co\nse vlastn\u011b na Yom Kipur modl\u00ed, dorazil dom\u016f Giyora. Konverzace se\nnevyvedla, mo\u017en\u00e1 u\u017e na n\u00e1s dol\u00e9hal hlad a \u017e\u00edze\u0148. Ze stejn\u00e9ho\nd\u016fvodu, jako jsem nevstupovala mezi kluky, jsem se zdekovala do\nlo\u017enice \u010d\u00edst a brzy na to i sp\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no jsme s Eitanem byli vzh\u016fru od \u0161esti. Do sedmi jsme se p\u0159evalovali. Ne\u017e za\u010dal svou nespokojenost s faktem, \u017ee jsme po\u0159\u00e1d v posteli, vyjad\u0159ovat tak hlasit\u011b, \u017ee jsme museli z lo\u017enice, aby nevzbudil zbytek sme\u010dky. Po dal\u0161\u00edch patn\u00e1cti minut\u00e1ch vylezl Daniel a chvili\u010dku za n\u00edm i Nevo. Giyoru jsme budili ve t\u0159i \u010dtvrt\u011b na osm, \u017ee m\u00e1 j\u00edt do synagogy. Usoudila jsem, \u017ee \u010d\u00edm m\u00e9n\u011b prostoru pro komunikaci, t\u00edm l\u00e9pe. Asi se mu to p\u0159es noc v hlav\u011b rozle\u017eelo (aby ne, takov\u00fd desetihodinov\u00fd ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00fd sp\u00e1nek, ten um\u00ed v\u011bc\u00ed, to bych si taky nechala l\u00edbit) a tv\u00e1\u0159il se kaj\u00edcn\u011b, dokonce se i omlouval. Od osmi jsme byli s d\u011btmi sami. Samoz\u0159ejm\u011b bez elektroniky, se stejn\u00fdmi z\u00e1kazy jako o \u0161abatu, j\u00e1 teda nav\u00edc hladov\u00e1, \u017ee. D\u011bti se m\u016f\u017eou cp\u00e1t bez omezen\u00ed, j\u00eddlo se oh\u0159\u00edv\u00e1 na p\u0159ipraven\u00e9m \u0161abatov\u00e9m platu. Nebo i na plynu (ohni), pokud je mechanismus k vypnut\u00ed ho\u0159\u00e1ku, co\u017e u n\u00e1s nen\u00ed. V deset jsme m\u011bli sraz s kamar\u00e1dkou a jej\u00edmi dv\u011bma potomky na h\u0159i\u0161ti pod na\u0161\u00edm domem. Vybalili jsme se p\u011bt minut p\u0159ed des\u00e1tou a byli tam \u00fapln\u011b sami, co\u017e jsem ne\u010dekala, ale je fakt, \u017ee bylo nadpr\u016fm\u011brn\u00e9 vedro. Jak dorazili, a \u017ee to bylo na\u0161t\u011bst\u00ed na \u010das, honem rychle jsme zalezli zp\u00e1tky k n\u00e1m do domu, kde b\u011b\u017eela klimatizace. Str\u00e1vily jsme p\u0159\u00edjemn\u00e9 dv\u011b hodiny pov\u00edd\u00e1n\u00edm s minim\u00e1ln\u00edm vstupov\u00e1n\u00edm do hry d\u011bt\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Ve dvan\u00e1ct u n\u00e1s zazvonil (to \u010dlov\u011bk \u00fapln\u011b nadsko\u010d\u00ed, kdy\u017e na Yom Kipur n\u011bkdo ZAZVON\u00cd! No \u010dlov\u011bk mo\u017en\u00e1 ne, ale j\u00e1 nadsko\u010dila teda) Daniel\u016fv kamar\u00e1d ze \u0161kolky, \u017ee m\u00e1me j\u00edt na h\u0159i\u0161t\u011b. Jo, to jo teda, v poledne, v takov\u00fdm vedru p\u016fjdu zas honit Eitana po t\u00fd p\u0159iblbl\u00fd kovov\u00fd prolejza\u010dce ve tvaru p\u011bti\u00faheln\u00edku, co m\u00e1 t\u0159i strany otev\u0159en\u00fd – p\u0159es metr nad zem\u00ed. To v\u00e1\u017en\u011b vymyslel n\u011bjakej inteligent, klouza\u010dka, co sed\u00ed ro\u010dn\u00edmu d\u00edt\u011bti, ale a\u017e tak od dvou a p\u016fl to na to \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee nechat bez obav l\u00e9zt samotn\u00fd (kdy\u017e u\u017e ho takhle mal\u00e1 klouza\u010dka v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee). No ne, d\u011bkujeme, nikam nejdeme, p\u0159ij\u010fte k n\u00e1m. Nep\u0159i\u0161li, Daniel to t\u011b\u017ece nesl a n\u00e1v\u0161t\u011bva se odebrala dom\u016f, \u017ee pr\u00fd jdou zkontrolovat, jestli je u\u017e vzh\u016fru tat\u00ednek (poledne, ano, p\u0159ece se post\u00ed chud\u00e1k). Musela jsem Danielovi sl\u00edbit, \u017ee a\u017e p\u0159ijde t\u00e1ta ze synagogy, nech\u00e1me s n\u00edm doma Eitana a j\u00e1 vezmu jeho s Nevem na h\u0159i\u0161t\u011b, \u017ee tam t\u0159eba je\u0161t\u011b Majkl bude. Nebyl, aby jo, dv\u011b hodiny po t\u00e9, co u n\u00e1s ZVONIL, a v takov\u00e9m vedru, to d\u00e1 rozum. Daniel byl smutnej, ale akceptoval dohodu, \u017ee jestli tam k\u00e1mo\u0161 nen\u00ed, hned se vrac\u00edme zp\u00e1tky. Z\u016fstali jsme na zahrad\u011b, kde bylo p\u0159\u00edjemn\u011bji, p\u0159ece jen st\u00edn strom\u016f a ne plachty, p\u0159\u00edrodn\u00ed tr\u00e1vn\u00edk m\u00edsto um\u011bl\u00e9ho a na zemi se Eitan opatl\u00e1 tak maxim\u00e1ln\u011b hl\u00ednou a ne zbytkem zmrzliny, \u017ee. Zchv\u00e1cen\u00e9ho neboh\u00e9ho mu\u017ee jsme nechali hodinu sp\u00e1t, ne\u017e m\u011bl zas naklusat do synagogy. To se u\u017e Yom Kipur p\u0159ehoupl do posledn\u00ed \u010dtvrtiny, j\u00e1 n\u011bco pojedla a hned mi bylo veseleji (p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee tak dobr\u00e9 vla\u0161sk\u00e9 o\u0159echy jsem v \u017eivot\u011b neochutnala, ehm). Kdy\u017e Giyora po p\u016fl \u010dtvrt\u00e9 ode\u0161el, vzala jsem kluky pod bar\u00e1k na silnici na kola a Eitanovi p\u0159it\u00e1hla odr\u00e1\u017eedlo. Dali to p\u00e1rkr\u00e1t tam a zp\u00e1tky a zas je to vcuclo na to h\u0159i\u0161t\u011b, kde je to aktu\u00e1ln\u011b s Eitanem opruz nejv\u011bt\u0161\u00ed. P\u0159esv\u011bd\u010dila jsem je po chv\u00edli se vr\u00e1tit na kola a dokonce na zahradu s t\u00edm, \u017ee m\u016f\u017eou z\u016fstat venku a\u017e do z\u00e1padu slunce. Proh\u00e1n\u011bli se po terase, odkud se mi povedlo prohodit p\u00e1r v\u011bt se sousedkou od naproti, co se s d\u011btmi pr\u00e1v\u011b vypravovala do synagogy. Posteskla jsem si, \u017ee na n\u00e1s je to u\u017e hodn\u011b pozd\u011b, \u017ee s klukama nep\u016fjdu. Jen\u017ee se mi to rozle\u017eelo, \u017ee zrovna tenhle den… Chod\u00ed tam o \u0161abatech, kdy tam sotva maj\u00ed n\u011bjakou spole\u010dnost a te\u010f, na Yom Kipur, kdy tam bude cel\u00fd Tal El, je tam nevezmu? Ok, zm\u011bna pl\u00e1nu, bleskov\u00e1 koupel Eitana, kter\u00fd p\u0159ece rozhodn\u011b usne u\u017e cestou tam, rychl\u00e1 ve\u010de\u0159e kluk\u016f \u2013 kupodivu, tak moc je p\u0159edstava v\u00fdletu ve tm\u011b do synagogy nadchla, a v p\u016fl sedm\u00e9 jsme startovali ko\u010d\u00e1r a kolob\u011b\u017eky a fofrovali k synagoze, kde m\u011bl za \u010dtvrt hodiny zn\u00edt na z\u00e1v\u011br Yom Kipur \u0161of\u00e1r. <\/p>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b \u017ee jsem je vzala, v\u00e1\u017en\u011b tam byli v\u0161ichni, spousta d\u011bt\u00ed, batolat i ko\u010d\u00e1rk\u016f s miminama, dosp\u011bl\u00fdch – oble\u010den\u00fdch v\u011bt\u0161inou v b\u00edl\u00e9m. N\u011bkter\u00e9 \u017eensk\u00e9 ve snaze ten jedin\u00fd den v roce splnit halachick\u00e9 od\u011bn\u00ed vypadaly jak zabalen\u00e9 v z\u00e1clon\u00e1ch (promi\u0148te mi to p\u0159irovn\u00e1n\u00ed, nemysl\u00edm to zle, ono je to ve skute\u010dnosti moc hezk\u00e9, takov\u00e9 dojemn\u00e9). Byl to bzukot jak ve v\u010del\u00edm \u00fale, synagoga narvan\u00e1 a ur\u010dit\u011b tak dv\u011b st\u011b lid\u00ed venku. P\u0159ek\u0159ikovali se, p\u0159\u00e1li si \u201ekonec na seznamu dobr\u00fdch\u201c (gmar chatima tova), nad\u0161en\u011b se shled\u00e1vali, sm\u00e1li se, horliv\u011b si vykl\u00e1dali \u2013 a\u017e do chv\u00edle, kdy se ozval \u0161of\u00e1r. Dav lid\u00ed a dokonce i p\u0159\u00edtomn\u00ed psi na p\u00e1r vte\u0159in \u00fapln\u011b zkamen\u011bli. Hrobov\u00fdm tichem dlouze zn\u011bl jen vysok\u00fd t\u00f3n \u0161of\u00e1ru. Tu chvili\u010dku snad ani nikdo ned\u00fdchal, neskute\u010dn\u00e1 atmosf\u00e9ra to byla. U\u017e pro t\u011bch p\u00e1r vte\u0159in st\u00e1lo za to tam j\u00edt. I kdy\u017e mimino neusnulo a cht\u011blo se plazit po zemi, kam jsem ho po koup\u00e1n\u00ed nehodlala polo\u017eit ani v nejmen\u0161\u00edm. A i kdy\u017e devades\u00e1t procent lid\u00ed to po zvuku \u0161of\u00e1ru zabalilo a my tam z\u016fstali venku jako jedni z m\u00e1la \u010dekat, ne\u017e hrstka chlap\u016f, co zbyla v synagoze, dodrmol\u00ed ve\u010dern\u00ed modlitbu. A \u017ee jsem s t\u00edm nespokojen\u00fdm miminem v n\u00e1ru\u010d\u00ed krom\u011b t\u011bch patn\u00e1cti minut musela \u010dekat dal\u0161\u00edch p\u011bt nav\u00edc, ne\u017e venku po\u017eehnaj\u00ed tak\u00e9 m\u011bs\u00edci. <\/p>\n\n\n\n

Cesta dom\u016f ale byla skv\u011bl\u00e1, \u00fanava a mo\u017en\u00e1 respekt z no\u010dn\u00edho lesa m\u011bl na chlapce pozitivn\u00ed vliv. Na kolob\u011b\u017ek\u00e1ch se dr\u017eeli bl\u00edzko n\u00e1s a Eitan se bez odmlouv\u00e1n\u00ed nechal v\u00e9zt v ko\u010d\u00e1rku. Giyora to s Nevem a Danielem st\u0159ihnul k bar\u00e1ku zkratkou skrz les, tak m\u011bli kluci takovou prvn\u00ed no\u010dn\u00ed bojovku. A doma je\u0161t\u011b s t\u00e1tou polo\u017eili na zahrad\u011b z\u00e1klady suky \u2013 st\u00e1nku, co n\u00e1m bude zdobit zahradu cel\u00fd p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden o sv\u00e1tku Sukot. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Marn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, co a kdy jsme se vlastn\u011b loni u\u010dili na kurzu gijuru o Dni sm\u00ed\u0159en\u00ed (Jom kipur). To jedin\u00e9, co jsem si z minul\u00e9ho roku pamatovala, bylo, \u017ee jsem str\u00e1vila v\u011bt\u0161inu dne s klukama sama, proto\u017ee Giyora byl v synagoze, \u017ee mi bylo horko a hodn\u011b t\u011b\u017eko, a\u010d jsem se nepostila. P\u0159ece jen dvaa\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fd t\u00fdden t\u011bhotenstv\u00ed byl … <\/p>\n

Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed „Jom kipur (den sm\u00ed\u0159en\u00ed) v Tal El“<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[4,13,16],"tags":[],"class_list":["post-1995","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blog","category-z-bezneho-zivota","category-zidovka-z-jiznaku"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1995","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1995"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1995\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1998,"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1995\/revisions\/1998"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1995"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1995"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.monikavizraeli.com\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1995"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}